(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){ (i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o), m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m) })(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga'); ga('create', 'UA-52342772-2', 'auto'); ga('send', 'pageview');

15. 10. 2017

Dobrý den, jmenuji se Jiří Svoboda. Po otci a dědečkovi. Žiji v Havlíčkově Brodě, a stejně jako slavného obyvatele našeho města, Karla Havlíčka Borovského, mě uchvátilo psaní. Nejsem však novinář, nýbrž reklamní textař neboli moderně copywriter. Živí mě ale také internetový marketing, Public a Media Relations a lektorství. Jsem majitelem magazínu o bydlení a životním stylu Dokonalé bydlení. Založil jsem platformu pro zviditelnění začínajících umělců s názvem Protrhnuté plátno. Tento projekt mně přinesl možnost účastnit se soutěže Česká inovace, což nastartovalo mou podnikatelkou kariéru.

Říká se, že vzdělání je cesta ke svobodě. V mém případě to platí dvojnásob, byť ta cesta byla hodně dlouhá. Na základní škole jsem nijak nevynikal a měl spoustu problémů. Kuchařina tak nebyla mou jasnou volbou, ale volbou jedinou. Dnes toho nelituji, umím totiž výborně vařit. To už jsem ale přemýšlel, jak se svým životem naložím dál. Motivace, cílevědomost a vytrvalost jsou vlastnostmi, které mně nikdy nechyběly, a proto jsem načal svou zajímavou studijní dráhu… maturitní nástavbové studium, jazyková škola, historie a literatura na pardubické univerzitě a pedagogika na slavné Karlově univerzitě v Praze.

Svůj volný čas věnuji kultuře, sportu a svému okolí. Jsem dramaturgem projektu Filmové OKO nabízející divákům filmy, které v běžných kinech neuvidí. Spoluorganizuji festival dokumentů Jeden svět Havlíčkův Brod a také netradiční automobilovou orientační soutěž Škoda klubu Havlíčkův Brod. Zbyde-li trocha času, rád se zajdu podívat na hokej nebo na fotbal. V poslední době mě uchvátil biatlon. Mám rád také hovězí líčka, bio a farmářské výrobky, ochutnávky vína, turistiku, běžky a hudbu.

Členem Zelených jsem od roku 2009, kdy mě zaujala politika trvale udržitelného rozvoje a dobře propracovaná strategie vývoje vzdělávání podporovaná zeleným ministrem školství Ondřejem Liškou. Princip trvale udržitelného rozvoje, v podobě zachování životního prostředí dalším generacím, rovnosti práv občanů, sociální spravedlnosti, svobody či kvality života jsem si vzal za svůj, což je i jeden z hlavních důvodů, proč stále zůstávám u Zelených.

Od roku 2014 jsem předsedou základní organizace Zelených v Havlíčkově Brodě a od roku 2015 1. místopředsedou krajské organizace Strany zelených v Kraji Vysočina. V letech 2011 – 2014 jsem působil jako člen Mediálního výboru a výboru pro styk s veřejností zastupitelstva města Havlíčkův Brod. Od roku 2015 působím ve finančním výboru zastupitelstva města Havlíčkův Brod.

Dlouhodobě se věnuji otázkám transparentnosti státní správy, byl jsem u zrodu tzv. „klikacího rozpočtu“ v Havlíčkově Brodě. Připravuji též publikaci ke zlepšení informační a mediální gramotnosti obyvatelstva. Jsem pro změnu volebního zákona a okamžité přijetí zákona o sociálním bydlení. Podporuji zrušení investičních pobídek pro montovny a navrhuji naopak podporu českých firem a startupů, digitalizaci státní správy či obnovu mokřadů, remízků, rybníčků nebo lužních lesů jako ochranu krajiny před suchem a povodněmi.

Motivace, cílevědomost, vytrvalost a zvídavost jsou mými charakteristickými vlastnostmi, což se nejednou projevilo i v mém životě. Když jsem byl na učňáku, nikdo mně nevěřil, že si splním sen a dokončím vysokou školu. A stalo se! Když jsem začal podnikat, nikdo mně nevěřil, že přežiju první rok. Podnikám již čtvrtým rokem a neustále se posunuji dopředu! Když jsem znovu rozjížděl Filmové OKO, málo lidí věřilo, že bude chodit více, jak deset lidí. Nyní chodí i více než čtyřicet lidí na promítání!

Kromě výše popsaných cílů a zájmů se snažím ve svém rodném Havlíčkově Brodě a okolí o to, aby i samotní občané města byli více občansky aktivní. Přes počáteční zklamání, však nabývám dojmu, že se situace zlepšuje. Setkání, happeningy, dětské dny, debaty, promítání dokumentů či dobrovolnické akce mě vždy dokáží nabít energií. Díky lidem ve svém okolí mám pocit, že ještě nejsme ztraceni. Děkuji!

Facebook