(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){ (i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o), m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m) })(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga'); ga('create', 'UA-52342772-2', 'auto'); ga('send', 'pageview');

18. 12. 2018

Jakub Vaníček

Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) uspořádala na počátku prosince tohoto roku konferenci, na níž účastníci diskutovali o aktuálním stavu některých predátorů v ČR a nutnosti jejich regulace. Hlavní témata byla tato: vlk, bobr a vydra.

Jak by se mohlo zdát z tiskové zprávy, kterou ČMMJ zveřejnila na svých stránkách, jsou to právě tyto tři druhy, které u nás působí mohutné hospodářské škody, a proto je nutné proti nim přijmout drastická opatření. „Myslivci a rybáři upozorňují na nutnost včasného nastavení plánů péče o bobra, vydru a vlka, coby prevence škod na majetcích či zdraví občanů. Mnohamilionovým škodám působeným těmito druhy lze předcházet pouze racionálním hospodařením, nikoli ideologicky motivovanou ochranou,“ tvrdí lesní hospodáři hned v úvodu své zprávy o stavu této chráněné zvěře.

Pokud jde o vlka obecného, myslivci argumentují takto: dokonce roku 2017 bylo farmářům vyplaceno odškodné ve výši 1,4 milionu Kč a v roce 2018 byly v Německu a Polsku nahlášeny tři útoky vlků na lidi. Proto je nutné přijmout „konkrétní krizový plán“, který by umožnil vlky náležitě regulovat všude tam, kde by nebyly stanoveny zóny pro jeho ochranu. „Vhodná by byla zonace, neboli rozdělení země na zóny s plnou ochranou vlka a zóny, kde bude možné střety mezi vlkem a civilizací rychle a účinně řešit.“ Vezmeme-li v úvahu, že krajina v ČR je obhospodařována jako celek, jistě bychom se záhy dočkali takového opatření, které by vlka obecného regulovalo všude, snad vyjma 1. zón národních parků.

Podobně tvrdá opatření by myslivci rádi aplikovali i na výskyt bobra evropského. Ten totiž momentálně zažívá dobu svého návratu do české krajiny – což pochopitelně znamená i renesanci jeho díla všude tam, kde se toto zvíře objeví. Ve zprávě ČMMJ se uvádí: „Na území ČR se nachází odhadem 6–10 tisíc jedinců, kteří ohrožují bezpečnost rybníků, rybničních soustav a především pod nimi ležících lidských sídel, majetku a občanů.“ Jako návrh regulace jeho stavů myslivci volají po použití „smrtících pastí“, tedy takového nástroje, který je zcela v rozporu s pravidly „humánního lovu“ – po němž mimochodem tatáž ČMMJ volá na svých stránkách v článku nazvaném „Více rozumu, méně hysterie: Lov vždy jen humánními metodami“. Totéž opatření by mělo být nasazeno i v boji proti údajně přemnožené vydře říční.

Jak ve svém článku upozorňuje ekolog Mojmír Vlašín, tvrzení o přemnožení těchto živočichů je nepodložené a slouží jen pro účely ČMMJ. Všechny tři druhy, které chtějí myslivci lovit, jsou teritoriální živočichové. To znamená, že jich v určité lokalitě bude žít jen tolik, kolik jich tato lokalita uživí. Je také nutno si uvědomit, že v oblastech, kde pracuje vydra, rybáři chovají ryby v mnohdy neúnosném počtu. Nelze se proto divit, dochází-li k jejich přirozené regulaci. Vlašín také upozorňuje na tu skutečnost, že bobr i vydra působí jen zlomek škod v porovnání se spárkatou zvěří, kterou myslivci neustále přikrmují a která brání například přirozené obnově zdejších lesů. A co více? Práce bobra bychom si v době, kdy usilujeme o to zadržet vodu v krajině, měli vážit především.

Plán ČMMJ je jasný: co nejvíce omezit výskyt takových živočichů, kteří sami regulují stav člověkem chované zvěře. Jak vlk, tak i vydra jsou přímou konkurencí myslivců samotných, a proto je nutné je eliminovat.

Pokud se ovšem chceme ponaučit z excesů, k nimž pravidelně dochází tam, kde hospodaří výlučně člověk, musíme se těmto návrhům tvrdě postavit. Musíme zaručit, že přírodní cykly budou obnoveny ve všech jejich projevech, a to včetně existence vlka, bobra či vydry.

Photo by Andre Brasse – Own work, CC BY-SA 3.0 nl

Facebook