26. 4. 2016
První reaktor JE Dukovany, který byl po 30 letech provozu na konci své životnosti, dostal v březnu letošního roku licenci na provoz na dobu neurčitou. „V kontextu špatných výsledků zátěžových testů i nedávných problémů s bezpečnostními kontrolami na svárech, které byly možná záměrně zanedbávány, aby se zkrátila doba odstávky, je prodloužení povozu 1. bloku na neurčito skutečným výsměchem bezpečnosti“, uvedla Hana V. Konvalinková, místopředsedkyně Strany zelených na Vysočině.
Zátěžové testy, kterými tento dnes již zastaralý provoz JE Dukovany musel v nedávné době projít, ukázaly řadu nedostatků. Elektrárna se postupně snaží zavádět některá opatření na zvýšení bezpečnosti, která z těchto kontrol vyplynula. Otázkou je, nakolik jsou tato opatření dostatečná. Dovybavení elektrárny mobilními agregáty, které by v případě výpadku proudu mohly zajistit nutnou dodávku proudu pro chlazení reaktoru, jsou jedním z takových příkladů. V případě živelné pohromy, nebo těžké havárie totiž bývá problematické tato mobilní zařízení převézt na místo a uvést je do provozu.
Samotná pravidla po kontrolu bezpečnosti nejsou dostatečná, stanovují například pouze nutnost kontroly svárů na potrubí, avšak ne pro samotné nádoby reaktorů. Ty v současné době dosluhují a jejich důkladná kontrola by byla více než žádoucí. Kontroly tlakových nádob v Belgii dokázaly, že praskliny nádob ve starších provozech jsou větší, než se očekávalo.
„Bezpečnostní opatření JE Dukovany neřeší řadu problémů. Neuvažuje se například o pádu letadla, neřeší se zásadně ani možný teroristický útok.“ dodává Konvalinková. Praxe povozu jaderných elektráren ukázala, že největším rizikem jsou reakce personálu, které jsou nepředvídatelné a nedají se testovat. Prakticky všechny havárie na jaderných provozech ve světě ukazují, že byly chybami, které žádný krizový management nedokázal předpovědět.
„Radioaktivita nezná hranic, a proto bychom neměli zapomínat na to, že havárie jaká se stala v Černobylu v roce 1986 či Fukušimě jsou haváriemi s globálním dopadem. Bezpečnost jaderných provozů je po nás naprosto klíčovým faktorem“ , řekla H.V. Konvalinková, která je dvojkou na koaliční kandidátce TOP 09 a Strany zelených na Vysočině do podzimních krajských voleb. Mnohá území v Evropě jsou dosud zamořena radioaktivním spadem z výbuchu v Černobylu. Podle některých zpráv zemřelo na rakovinu v souvislosti s výbuchem 30- 60 tisíc lidí. Jiná studie předpokládá až celkových 200 tisíc úmrtí v souvislosti s touto katastrofou.
Po havárii v japonské Fukušimě v roce 2011 byl přijat plán na bezpečnostní kontrolu evropských jaderných elektráren. Tyto „stress“ testy ukázaly řadu nedostatků. „Plány na zvýšení bezpečnosti jaderných provozů po havárii ve Fukušimě byly smělé, z větší části však zůstaly jen plány“, uvádí Konvalinková. Ekonomika provozu jaderných elektráren je na konci „s dechem“, výstavba nových reaktorů bez předem garantované výkupní ceny je dnes prakticky nemyslitelná a je tak vyvíjen tlak na prodlužování životnosti starých reaktorů. O to více bychom neměli bezpečnost JE podceňovat. Důsledky možných nehod známe již z praxe. Nepoučit se z nich by mohlo mít katastrofální následky pro mnoho budoucích generací.