VYJÁDŘENÍ STRANY ZELENÝCH VYSOČINA KE VČEREJŠÍ PŘEDVOLEBNÍ DEBATĚ NA TÉMA ENERGETIKA V ČT

Většina vyjádření ze včerejší předvolební debaty osmi vysočinských lídrů v  České televizi prakticky nezahrnovala oponentní názory a řada problémů byla zcela opomenuta. Proto bychom se chtěli vyjádřit alespoň k těm nejzávažnějším.

Aktuálně je na Vysočině vytipováno několik lokalit, kde se chystá průzkum možnosti vybudování hlubinného úložiště vysoceradioaktivncích odpadů. Přitom podle aktuálního průzkumu ČT si stavbu úložiště v kraji nepřeje 75 procent občanů, a to ani za několikamilionové kompenzace ročně.   Ministerstvo životního prostředí právě posuzuje dvě žádosti o průzkumné území na Vysočině.  SÚRAO k žádostem zplnomocnila státní podnik DIAMO pro lokalitu Horka (Budišov) a dále družstvo GEOMIN pro lokalitu Hrádek (Rohozná, Dolní Cerekev).  Obce a občané jsou nyní z rozhodování o tomto procesu zcela vyloučeni. Přitom do konce roku 2012 SÚRAO veřejně slibovalo občanům a představitelům obcí v místech plánovaných průzkumů, že je nezahájí bez jejich souhlasu.

Tento postup je pro nás nepřijatelný a proto považujeme za nutné nastavit férové podmínky pro proces vyhledávání hlubinného úložiště vyhořelého vysoceradioaktivního odpadu. Základní podmínkou dalších jednání je nastavení otevřeného transparentního procesu s nepřekročitelným právem obcí a kraje odmítnout úložiště v daném regionu. Obce i veřejnost, v jejichž katastrálním území má být umístěno jaderné zařízení, dnes nemají možnost o takových záměrech účinně spolurozhodovat. Přitom zahraniční zkušenosti jasně ukazují, že transparentní proces i právo veta obcí posiluje důvěru ve stát a nutí státní úředníky k naprosté zodpovědnosti vůči místním obyvatelům.

Diskutovala se také otázka těžby uranu v kraji. Podle našich informací jsou již uranové doly v Dolní Rožínce na hranici ekonomické rentability a představují velkou ekologickou zátěž a přímé ohrožení spodních vod v oblasti, což bude vyžadovat mnohamilionové investice.  Rozsáhlá povrchová odkaliště představují velké bezpečnostní riziko. V minulosti se laguny kalu při povodních již několikrát nebezpečně přeplňovaly.

Vyjádření pana hejtmana Běhounka, který deklaroval, že jaderná elektrárna Dukovany je desátá nejbezpečnější na světě, je diskutabilní.  Nejenže je dožívající a technologicky poměrně zastaralá, ale hlavně nemá ochranný železobetonový obal, tzv. kontejnment, který má chránit reaktor. Ostatně ani nedávné bezpečnostní testy našich obou jaderných elektráren nedopadly podle hodnocení EU dobře.

Hana V. Konvalinková